Umírá čeština? Tato otázka mě nedávno napadla při čtení
jedné nejmenované knihy, ve které se to chybami jen hemžilo. Jednalo se o jednu
starší knihu, tak z roku 2007 a já si tak uvědomila, že (nejen) v knihách
se objevuje čím dál více gramatických a tzv. „překlepových“ chyb. Čím to podle
mého je?
Přiznávám, že i já jsem bohužel v poslední době u
sebe zaznamenala jistý „úpadek“. Již několikrát jsem si všimla chyb, které jsem
dříve rozhodně nedělala. Ačkoli jsem nikdy nebyla úplně nejzdatnější češtinář (má
přednost je spíše slovní zásoba). Sem tam udělám nějakou hrubku, které si však
naštěstí většinou všimnu, ale mým nepřítelem je interpunkce, s kterou tak
nějak bojuji už od základní školy a nemůžu se toho zbavit. Ale proč nyní dělám
stále více chyb? U mě je to nejspíše tím, že teď celkem málo píšu na počítači a
o papírové formě ani nemluvě. Většinou když někde jsem a potřebuji si něco
vyhledat, zaznamenat nebo nemám prostě čas či náladu zapínat počítač, či hledat
tužku a papír, často používám mobil. A to je podle mého jeden z faktorů,
které tento „úpadek“ hodně ovlivňují.
V prvopočátku knih jiná než psaná forma textu
neexistovala. Ti, kteří uměli číst a psát a používat tedy jazyk v jeho psané
formě, byli většinou velmi vzdělaní. Jiná možnost (kromě ústní) komunikace
nebyla a proto ti, kteří to uměli, psali na papír velmi často. Po té, co byl
vynalezen knihtisk, se samozřejmě stále hodně psalo rukou, protože na knihtisk
každý neměl finance. Ovšem těch, kteří uměli číst a psát, již bylo mnohem více,
ale stále to byli velmi vzdělaní lidé a jazyk se používal na dále na kvalitní
úrovni. Čeština v psané formě se tedy používala často a z toho vyplývá,
že ji lidé uměli mnohem lépe a objevovalo se méně gramatických chyb. Podle mého
přišel hlavní zlom s pokrokem techniky.
Od doby, kdy byl vynalezen počítač, uběhlo už pěkných pár
let, i když to vlastně není až tak dávno. Ale jak technika pokročila, lidé se
začali čím dál tím víc omezovat na elektronickou komunikaci. No přiznejte si,
kdy jste naposledy (když nepočítáme školu či práci) vzali do ruky tužku a papír
a napsali jste více než jednu stranu rukou? Abych řekla pravdu, já už opravdu
dlouho ne.
Dalším zlomovým bodem je také nástup a využívání
sociálních sítí. Na facebooku a dalších sociálních sítích čím dál více narážíme
na gramatické chyby a bohužel se jimi nevědomky necháváme ovlivňovat. Naše mysl
si totiž ráda tyto chyby „ukládá“, my je tak „okoukáme“ a aniž bychom si to
uvědomili, začneme je dělat taky. Nejvíce znatelné je to právě tehdy, kdy k těmto
účelům využíváme mobilní telefony, které jaksi „vybízí“ více k tomu dělat
chyby, ať už je to způsobeno špatnou autokorekcí telefonu, či tím, že na menší
obrazovce se chyby snáze přehlédnou.
Dalším problémem, který se týká knih je způsobený
kvalitou překladatelů a korektorů. I když i tento bod souvisí s těmi předtím.
Najít kvalitního korektora či překladatele může být opravdu oříšek. Je však
jasné, že jsou to také jen lidé a vzhledem k rozsahu textu a té spoustě nových děl se může
přehlédnout každý. Nicméně mi připadá, že čeština opravdu trochu upadá. Vidím
to na sobě i na okolí a těžko říct, zda bude tento stav trvat i nadále. Je
možné, že se časem český jazyk úplně změní. Jako takový má příliš pravidel a
výjimek a dá se považovat za jeden z nejtěžších jazyků. Kdo ví? Třeba
časem z dosavadních pravidel zbude jen hrstka nebo naopak přijde „revoluce“
a čeština se začne používat mnohem lepším způsobem. Jisté však je, že bychom se
ji měli snažit nějakým způsobem udržovat, protože čeština je dle mého krásný
jazyk a byla by škoda ho nechat zaniknout. A co si o této problematice myslíte
vy? :-)
Osobně si v knihách až tak moc nevšímám, ale vím o tom, že dost záleží na nakladatelství a taková Omega je skutečně "známá" tím, jak moc kašle na redakční práci i na dobrý překlad. Občas na něco narazím, ale nemám s tím problém - paradoxně, občas mám pocit, že starší knihy mají více chyb (mezery, čárky,...), ale nikdy se nejedná o nic hrozného, co by mě rušilo.
OdpovědětVymazatK tomu, že se dotýká společnosti jako celku... S tím trochu souhlasím a vidím problém ve školství. Přijde mi, že pod vlivem toho, že se děti nemají nic učit nazpaměť, klesá úroveň už základních znalostí, které se jinak, než tím, že si je ve třetí třídě našprtáte, nenaučíte. Pak je tam dost velká nechuť některých lidí se vůbec učit - považují to za zbytečné, jejich postoj je takový, že něco napíšou, nemusí mít správně y/i. Je to smutné. Bohužel kvůli internetu jsou takoví lidé vidět více - sotva pak lze ale porovnat, zda jich je více či méně než v minulosti, kdy svoje hrubky nevytrubovali do světa. :)
jaderna-knihomolka.blogspot.cz
To je také samozřejmě pravda. Zde by šlo jistě polemizovat o spoustě faktorů :).
VymazatVer mi, tento úpadok jazyka nie je len v Česku. Takáto "kvalitná" kniha sa nájde aj u nás a, bohužiaľ, nejde o žiadne výnimky. Ja sa napríklad učím editorstvo a keď vidím niektoré knihy, až ma z nich vystiera. Sama seba sa potom pýtam, aký má zmysel, že sa to vôbec učím, keď očividne ostatným na tom aj tak nezáleží. Čitatelia niekedy aj napriek množstvu chýb hodnotia knihy kladne, buď im tie chyby nevadia, alebo ich jednoducho nevidia (lebo výučba jazyka očividne v škole zlyhala).
OdpovědětVymazatJa osobne si myslím, že veľmi veľkým problémom je aj dnešná doba. Dnes už nejde o kvalitu, ale o kvantitu. Knihy sa vydávajú ako na bežiacom páse, lenže nič sa rýchlo nedá a už vonkoncom nie opraviť a prichystať knihu na vydanie. Ale nátlak dnešnej doby proste pôsobí na vydavateľov (na každého) a oni sú nútení vydávať rýchlo, lebo inak by nešiel biznis.
Souhlasím, dnešní doba je příliš uspěchaná a na nic není pořádně čas. Bohužel to zasahuje do všeho v našem životě. Lidé jsou jen v čím dál větším stresu a to se podepisuje nejen na úpadku běžných věcí, jako rodného jazyka, ale i na spoustě dalších věcí...
Vymazat