Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Velmi známá
kniha, velmi známého švédského autora. Konečně jsem se i já odhodlala si ji
přečíst. Dlouho jsem to odkládala, protože humoristická literatura mi není až
tak blízká, ale nakonec jsem se ji rozhodla otevřít a začíst se do ní.
První co mě zaujalo, byl ten jiný druh humoru, kteří mají
švédové. Myslím, že se to občas hodně podobá černému humoru, který samozřejmě
nevyhovuje úplně každému. Oceňuji autora za to, že vzpomínky z Alanova
předchozího života jasně odděloval kapitolami od toho současného, což hodně
autorů nedělá. Na druhou stranu tam však stejně zapojoval kapitoly jiných lidí,
které občas tak trochu zvláštně navazovali na ty současné Alanovi, což mohlo
být trochu matoucí.
Samozřejmě je to velmi vtipná kniha a ani já jsem se nemohla
nesmát nahlas. Řekla bych ale, že ji nemůže číst úplně každý. Ačkoli sám
stoletý stařík Alan o politické žvásty nejeví nejmenší zájem, kniha je jich
plná i když svým vtipným způsobem. U kapitol, kde se Alan v minulosti setkával
s politickými vůdci, jsem se většinou spíše nudila a byla jsem ráda, když jsem
je dokázala "přelouskat" jelikož o politiku jevím zájem asi stejný,
jako stoletý stařík.
Jonase však oceňuji za nápad a uznávám, že jeho kniha je
nacpaná švédským humorem, od začátku až do konce.
Hodnocení: 🌟🌟🌟
Žádné komentáře:
Okomentovat