Konečně je tu recenze na knihu, kterou jsem chtěla už od toho, co jsem zjistila, že má vycházet, protože miluji knihy Johna Greena. Na začátek se musím omluvit druhému autorovi, Davidu Leviathanovi, neměla jsem vůbec tušení kdo to je :D. Musím říct, že spolu s Johnem vytvořili pěknou, zábavnou knihu, která přesně splňuje typické znaky Greenovky a na to, že ze začátku psali oba autoři nezávisle na sobě, na sebe příběhy skvěle navazují a máte pocit, že spolu nejspíš strávili spoustu času již od začátku.
Anotace: Chicago je dost velké město a dva
středoškoláky z jeho opačných konců může svést dohromady leda náhoda. A aby se
navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být
hodně veliká. Opravdový spád však věci stejně naberou teprve tehdy, když se do
všeho vloží ještě někdo třetí - kamarád jednoho z Willů zvaný drobek, tornádo v
lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu,
autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech
dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si
být jistí, že při zdi se držet nebude... Oba Willy čeká řada příjemných i méně
příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si
mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.
Už první věta vás naprosto uchvátí a rozesměje a určitě ji
přidávám na seznam svých oblíbených citátů.
Když jsem byl malý, táta mi říkal: "Wille, můžeš si
vybírat kamarády a můžeš si vybírat z nosu holuby, ale nemůžeš vybírat holuby z
nosu kamarádovi."
-Will Grayson z knihy Will Grayson, Will Grayson
Bohužel musím říct, že průběh knihy byl celkem
předvídatelný. John se tak trochu "drží své šablony", což znamená, že
udržuje obvyklý postup: začátek - popis postavy, přátel a jejich společenských
vztahů, průběh - trochu napínání a konec - většinou celkem předvídatelný
románek. Na druhou stranu se mi líbí Johnův obvyklý humor a jak se s ničím
"nepáře" a rozhodně se mi Will Grayson, Will Grayson líbil víc než
poslední Johnova kniha- Příliš mnoho Kateřin.
Davidova část působila trochu více depresivně, ale to byl
nejspíš autorův záměr - vytvořit trochu kontrastní osobu k druhému Willu
Graysonovi a hlavně k Drobku Cooperovi, který je naprostý opak. Jelikož autora
moc neznám, nemám s čím srovnávat, ale myslím, že si s Johnem sedli a mají
podobný styl.
Ačkoli je to typická kniha pro teenagery, se vším humorem a
typickým líčením pubertálních problémů se mi však celkově kniha líbila a jsem
ráda, že jsem si ji ze Světa knih přivezla.
Hodnocení: 🌟🌟🌟
Žádné komentáře:
Okomentovat