Will Grayson, Will Grayson

Konečně je tu recenze na knihu,  kterou jsem chtěla už od toho, co jsem zjistila, že má vycházet, protože miluji knihy Johna Greena. Na začátek se musím omluvit druhému autorovi, Davidu Leviathanovi, neměla jsem vůbec tušení kdo to je :D. Musím říct, že spolu s Johnem vytvořili pěknou, zábavnou knihu, která přesně splňuje typické znaky Greenovky a na to, že ze začátku psali oba autoři nezávisle na sobě, na sebe příběhy skvěle navazují a máte pocit, že spolu nejspíš strávili spoustu času již od začátku.

Anotace: Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může svést dohromady leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Opravdový spád však věci stejně naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí - kamarád jednoho z Willů zvaný drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude... Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.

Už první věta vás naprosto uchvátí a rozesměje a určitě ji přidávám na seznam svých oblíbených citátů.

Když jsem byl malý, táta mi říkal: "Wille, můžeš si vybírat kamarády a můžeš si vybírat z nosu holuby, ale nemůžeš vybírat holuby z nosu kamarádovi."

-Will Grayson z knihy Will Grayson, Will Grayson

Bohužel musím říct, že průběh knihy byl celkem předvídatelný. John se tak trochu "drží své šablony", což znamená, že udržuje obvyklý postup: začátek - popis postavy, přátel a jejich společenských vztahů, průběh - trochu napínání a konec - většinou celkem předvídatelný románek. Na druhou stranu se mi líbí Johnův obvyklý humor a jak se s ničím "nepáře" a rozhodně se mi Will Grayson, Will Grayson líbil víc než poslední Johnova kniha- Příliš mnoho Kateřin.

Davidova část působila trochu více depresivně, ale to byl nejspíš autorův záměr - vytvořit trochu kontrastní osobu k druhému Willu Graysonovi a hlavně k Drobku Cooperovi, který je naprostý opak. Jelikož autora moc neznám, nemám s čím srovnávat, ale myslím, že si s Johnem sedli a mají podobný styl.

Ačkoli je to typická kniha pro teenagery, se vším humorem a typickým líčením pubertálních problémů se mi však celkově kniha líbila a jsem ráda, že jsem si ji ze Světa knih přivezla.

Hodnocení: 🌟🌟🌟