Sněhurka jablka nebaští

Tahle recenze vlastně tak úplně recenzí není. Knihu Sněhurka jablka nebaští, totiž nenajdete v žádném knihkupectví, ani jako e-knihu. Napsala ji autorka Naslouchače, Petra Stehlíková. Jak sama tvrdí, jedná se o takovou její „soukromou“ knihu, která byla napsána spíš pro zábavu. A věřte mi, že zábavná opravdu je. Mé obrovské díky tak patří této neskutečně milé autorce, díky níž jsem jednou z mála hrdých majitelek a dokonce s krásným věnováním :-).

Anotace:

„Pro Charlie Ever Watkinsonovou je život jedna velká zábava. Slova jako zodpovědnost, ambice nebo sport považuje za sprosté výrazy, které by se měly vyslovovat šeptem. Nebo vůbec. Nejdřív řeže a pak hledá metr. Občas. Volný čas tráví vysedáváním se svými stejně uvažujícími přáteli po barech a v opileckém stavu se sází o všechno možné. Dost často prohrává, a tak není divu, že její život tvoří řada po sobě jdoucích průšvihů. Jednoho dne ovšem přijde sázka, která se jí vymkne z rukou…“

Taková Sněhurka tady ještě nebyla. K jejím největším zbraním patří jazyk ostrý jako břitva a tlupa přátel, skládající se z pološílené kamarádky Holly a ještě střelenějšího kamaráda Bradleyho. Spolu zažívají spoustu zajímavých situací, ale nejzajímavější jsou sázky, které Charlie se svými přáteli uzavírá. Jednou to holt přeženou a Charlie se dostane do situace, ze které není jen tak úniku. A tak se Charlie potkává s jejím největším nepřítelem, aniž by o tom zpočátku věděla. S Debilem Debilovičem a jeho „svalovými buřtíky“ na břiše. A hon může začít. Andrew, zvaný Debilovič, se totiž hodlá za to, co mu Charlie provedla pomstít. Vzniknou z toho velmi napínavé situace, kde se role myši a kočky neustále střídá. A vy se budete válet smíchy…

Jakmile jsem tuhle knihu začala číst, už mě jen tak nepustila a já jí doslova „zbaštila“ na posezení. Už ten název je prostě geniální a musím ocenit i to, že si autorka obálku a všechny věci okolo knihy udělala sama. V knize najdete také nespisovný jazyk, který se ale k příběhu skvěle hodí. Svízelné situace vás prostě donutí se smát, i když nechcete. Ačkoli Petřin humor nemusí určitě sednout každému, mně naprosto vyhovoval.

Sněhurka jablka nebaští, patří do humoristické četby, takže v ní nehledejte nějak extra složitý děj. Je to taková oddechová knížka, která sice končí předvídatelně, nicméně čím víc to očekáváte, tím víc se u toho bavíte, protože Petra vás u toho stihne i pěkně napnout.

Škoda, že se kniha zatím nedostala do prodeje, protože mnohým z vás čtenářů, by se určitě líbila. Zde přikládám i krátkou ukázku. Doufám, že vás zaujme, stejně jako mě bavila tahle kniha, od začátku do konce! :-)

Hodnocení:🌟🌟🌟🌟🌟

Ukázka:

„Olívie, moje nevlastní matka, se vyznačovala jednou velkou vášní, pro kterou se narodila, vyrostla, dospěla, žila i dýchala. Milovala jablka. A to hodně.

Fakt hodně!

Přeháněla to!

Nekecám!

Olívie byla zaměstnaná v jedné firmě, která se zabývala…

A bacha, teď to přijde!

…importem jablek!

Olívie měla import v krvi. Ovšem ani v exportu nezůstávala pozadu. Nejdřív se importovala k nám domů se všemi svými věcmi, čímž exportovala část tátových přímo do popelnice. Každý týden pak poctivě exportovala z firmy několik liber jablek, které mi importovala do tašky při každé příležitosti, abych je následně za obtížných podmínek exportovala do Londýna, kde je Bradley obětavě importoval do svého žaludku.

Z našeho domu se během jednoho roku stalo jablečné peklo. Pomalu ale jistě náš čtyřpokojový domeček začal jablečně smrdět.

Někdy jsem měla pocit, že ty jablka musí mít narvaný i v zadku.

Což ostatně dokazovaly i dotazy hostů.

„Co to je? Já tu cejtím jablka!“ To byla první věta, která se pronášela při vstupu do našeho domu. Zatímco v jiných rodinách zdravili a objímali, u nás se čmuchalo.

Kde nebyl narvaný pes, tam Olívie natlačila jablko. Bylo na tapetách, záclonách, povlečení, hrnkách, talířích, skleničkách, prostíráních, kachlíkách, dveřích, oknech. V obývacím pokoji byly vystavené keramické, různě veliké i barevné. Od nedozrálého po hnijící a dokonce jedno s ubytovaným červem, také keramickým.

Olívie jablka krájela, strouhala, čtvrtila, mačkala, drtila. Zavařovala, lisovala, grilovala, flambovala, vařila, pekla, dusila.

Oblíkala do županu i pyžama.

Když mě Holly s Bradleym chtěli vytočit, nabídli mi jablko. Nesnášela jsem to ovoce. Nemohla jsem ho ani vidět, cítit, nahmatat.“